Hlášky z filmu Neuvěřitelná cesta
Chance: „Nechodíme pořád dokola? Ten strom je nějak povědomě cítit.” Shadow: „To musí. Je to borovice.”
Chance: „Nechodíme pořád dokola? Ten strom je nějak povědomě cítit.” Shadow: „To musí. Je to borovice.”
Olda: „Víte, co si Tereza kreslí každej den do deníčku? Panenský jablíčka. Ještě uvidíme, co si tam nakreslí zítra.”
Radim Dochleba: "To se vám asi přicucla kuří oka k podšívce, madam." Lamková: "Chtěl jste snad říct mademoiselle, ne?"
Učitelka: "Dochlebo, co je to tady furt? Pořád? Stále?"
Miláčku, čekám na Tebe v postýlce, ale dneska asi marně, viď? Čím jsme spolu více, tím víc trpím, když pak musím být sám. Moc mi chybíš, miláčku. Miluji Tě, dobrou noc, koťátko Moje.
Krásné prožití svátků Velikonočních, bohatou pomlázku a po celý rok sluníčko v duši přeje svojí veliké lásce.
Jak zapomenout mám na někoho, pro koho jsem žila? Jak z mysli vymazat tě mám, když jen pro tebe jsem tu byla?
Láska hřeje. Láska bolí, nechceš-li milovat, odejdi.Láska pravá je jen opětovaná, když neumíš ten cit ze sebe dostat, měl bys s herectvím přestat a odejít a nechat ji jiným, kteří lásku umí dát.
Mařka povídá: "Vím. Karlíčku, že mně zrazuješ. Vím dokonce s kým. Vím i kde to děláte, jen mi není jasné, čím?"
V pokročilém komunismu nebudou v ložnicích postele. Proč? 1) Sportovci budou spát na vavřínech. 2) Umělci budou mít na růžích ustláno. 3) Komunisté budou bdít. 4) Ostatní budou sedět.
„Čeští hokejisté mají za sebou na mistrovství světa první překážku,” čte děda Horák v hospodě nahlas z novin po výhře našich chlapců nad Lotyšskem v základní skupině. „Fakticky?” diví se Ruda. „Copak oni trénovali překážkový běh?”
Přijde vodník na Pražský hrad: „Střídání stráží!”
Bláznivost má v sobě něco z nezkažené dětské fantazie, a zároveň je vždy trochu ohromující. Jan Bauch
Hloupost neosvobozuje od myšlení. Marcus Tullius Cicero
Sarah: (reakce na Chuckovo fňukání) „Chucku, ještě nás ani nezačali mučit.” Chuck: „Tohle je jen taková předehra?”
Phoebe: „Jen se nedělej, já dobře vím, jak skutečně smýšlíš o Coleovi.” Paige: „Ach, já toho tvého démona jen a jen podporovala.” Phoebe: „Ex démona. Ou, tedy ex zločince?”
Plukovník Potter: „Ale prdlačky.” Frank: „Volal jste mě, pane?!”
Iva: „To zvíře budeš ty.” Ozzák: „Já, zvíře? Já jsem přece člověk. Nebo ne?”
Život je film. Všichni hrajeme naučené role, ale málokdo podle vlastního scénáře a režie.
Život je nepřetržitá řada průšvihů jdoucích nepravidelně za sebou.
Lupus est homo homini - Člověk člověku vlkem.
Skutečné mistrovství vypadá jednoduše.
Kdy mohou splatiti Ti ti tiší hoši dluh?
Rozbuldozérovaný buldozér rozbuldozéroval rozbuldozérované bulodozéřiště.
Oblíbená autorka a bývalá koordinátorka zahraničních pacientů na klinice asistované reprodukce popisuje svou kurážnou cestu k literární tvorbě. Ve svém díle nezpracovává jen témata, která přivál ...
Věra Mikulcová je velmi sympatická žena s neuvěřitelnou silou vůle a odhodláním, která by se pro ostatní rozdala. Její životní příběh je nesmírně inspirativní a dokazuje, že když si člověk stanoví ...
Někdy se zdá, že pokud je rostlina přelita, už se nezotaví. Listy začnou být matné a žloutnout a zdá se, že celá rostlina je na šikmé ploše směrem k smrti. Snažíte se problém se zaléváním napravit ...
Aloe jsou skvělé rostliny. Jsou krásné, houževnaté a velmi praktické na popáleniny a řezné rány; pokud však máte rostlinu aloe již několik let, je pravděpodobné, že začíná být pro svůj květináč ...