Otakárek: (spočítal svou ‚žebrotu’) „Ty vole, suma sumárum, tři koruny, dvacetník a pětník navrch. Sem boháč, koupim si celou sbírku známek.”
Petr Bajza: „Jak to? Žebrali jsme přece spolu, ne?”
Otakárek: „Já jen žebral. Tuhletu nohu.”
(ukáže dřevěnou nohu starého Zilvara) „A můžu si s nima dělat, co chci. Rozumíš?”