Hlášky z filmu Bota jménem Melichar
(Ve škole ukradli bundy.) Jolana: "No. A tu mou pitomou větrovku neukradl nikdo."
(Ve škole ukradli bundy.) Jolana: "No. A tu mou pitomou větrovku neukradl nikdo."
Peter Pettigrew: „Rone, nebyl jsem tvůj kamarád? Byl jsem tvoje krysa.”
Morlor: „Nás ani nezajímá, jestli nás něco zajímá.”
Učitelka: „Ať přijde tatínek do školy.” Saxana: „On, prosím, nemůže. On je netopýr.”
Když je tma a slunce přece svítí, když lide brečí a přece se smějí, když láska odchází a jinou hledáme, tak přece je na světě krásně, i když čekáme.
Tam, kde je hvězda Polárka, když den se setká s tmou, tam blízko hvězdy Polárky, je vidět hvězdu mou. Ta hvězda patřila i tobě, dokud jsi mě měl rád, teď jsi však ji i mne dal spát.
Na postýlce v nočním tichu já na Tebe vzpomínám, ústa šeptají Tvé jméno,pak teprve usínám.
Slečno, jste jako květina, zelená a křivá!
Farář se ptá na hodině náboženství dětí: "Kdo chce jít do nebe?" Hlásí se všichni kromě Pepíčka. "Proč ty do nebe nechceš?" "Protože maminka říkala, že mám jít ze školy rovnou domů!"
Říká policajt o Vánocích kolegům: „To jsem zvědavej, kolik zítra Pán Bůh hodí.” „Prosím tě, co by měl jako Pán Bůh házet?” diví se oni. „To nevím, ale zítra bude Boží hod.”
Podnapilý člověk nastoupí do tramvaje s lidmi a zvolá: "Heeej! Lidi! Je tu někdo?" Hrobové ticho, nikdo se neozývá. "Nikdo? Tak se tu můžu klidně vymočit!"
Jdou dva bezdomovci po poušti a vtom zahlédnou popelnici. Chvíli na ni vyjeveně koukají a pak jeden povídá: „Jen doufám, že to zase není fata morgána!”
Sklerotik má všechno, nač si vzpomene. Josef Poláček
Když bujně dovádí mladík, je to chyba, když stařec, je to šílenství. Lucius Annaeus Seneca
O pomocném personálu: „Línej je jak vandrák po vobědě.“
Radar: „Báječný ohoz, Klingere.” Klinger: „Líbí se ti? Většinou přes den dlouhé nenosím, ale občas je taková nálada.”
"To vypadá jak když to je nakrájený bruslema."
(Kocour zemřel a Alf chce novou kočku, ale Kate se bojí, že by ji snědl.) Alf: „Copak jsem ti někdy lhal?” Kate: „Ano. A mnohokrát!” Alf: „Myslím dneska!” (Krátká chvilka ticha.) Alf: „No tak. Vzpamatujte se! Copak jsem se někdy pokoušel sníst Lakyho?” Kate: „Ano. A mnohokrát!” Alf: „Myslím dneska!”
I to nejdrsnější zvíře má v sobě kousek lítosti, já ne, a proto nejsem zvíře!
Strach ze smrti je pojistkou, abychom s životem nenaložili jak s věcí v zastavárně.
Když si nepřiznáš svou chybu, uděláš další.
Člověka poznáš při hře a na cestách.
Čistý s Čistou čistili činčilový čepec.
Na chodníku kanály, někdo z nich vzal dekly, chodci do nich padali, byli strašně vzteklí.
Nestresujte se nad komplikovanými recepty. Zapečené těstoviny s Uncle Bens jsou skvělou volbou pro rodiny s dětmi. Díky ...
Hledáte dezert, který je lehký, osvěžující a plný chuti? Pak je tento ovocný dort ideální volbou! S nadýchaným piškotem, lahodným krémem a ...
Rajčata jsou často považována za základní plodinu pro začínající i zkušené zahrádkáře. Žádný exemplář ze supermarketu se nevyrovná čerstvému rajčeti ze zahrady. Pěstování rajčat na ekologické ...
Okrasné bobkovišně jsou oblíbenou stálicí českých zahrad. Vytvoříte s nimi romantická, stálezelená zákoutí a skvěle se budou vyjímat i v živých plotech. Pojďme se mrknout na pár tipů, se kterými ...