Svobodník Halík: „A hele, hrabě Šternberk už je v gala. Tady si to kvádro moc neužijete, Šternberk. Na stavbě rozhodně ne. Tam konečně vy buržousti poznáte, co to je tvrdá dělnická práce.”
Šternberk: „Omyl, svobodníku. Já jsem feudál, buržoazie je naším společným nepřítelem.”
Svobodník Halík: „Mlčte!”
KATEGORIE: Hlášky – Černí baroni
(Kefalín při výcviku s plynovými maskami zasimuloval a jakoby omdlel.)
Svobodník Halík: „Salát! Ch! Tydle. Tydle umělci sou všichni saláti! Narval bych je do Michelinky tahat pneumatiky, hajzly intelektuálský! Dopravit na ošetřovnu. Ale během!”
Poručík Troník: (stěžuje si svazákům) „Kulak s feudálem tady lámou rekordy a mladý perspektivní komunista Jasánek plní na slabejch čtyrycet procent. No co to má znamenat? Čoveče, to se nestydíte před všema těma úderníkama, stachovcema, co o nich píšete do Obrany lidu?”
Generál: „Chce se mi zvracet!”
(Svobodník Halík zapíjí v hospodě žal ze svého pokárání.)
Svobodník Halík: „Reakcionáři vychcaný! Teda, todle řešit soudruh ministr, tak se z toho posere a poblije!”
Terazky: „Dobre hrátě, chlapci, velmi dobře hrátě! Vidítě, aké pekné pěsničky nám napísali súdruhovia v Sovetskom sveze?! Len ta trúba jim tam chýba, len ta trúba!”
Troník: „Jestli teda dovolíte, soudruhu majore, já si myslím, podle mě z odborného hlediska naprosto v pořádku. Teď si představte tu ostudu, kdyby nám na pódiu vrzali soudruzi sice dělnického původu, ale nástroje by v prackách drželi poprvé v životě.”
Terazky: „Dobre, Troník.”
Major Terazky: „Čo bolo, to bolo! Terazky som majorom!”
(Kefalín s Jasánkem jedou na povoze, zastaví je poručík Troník.)
Poručík Troník: „Tak prej plníte na sto deset procent!”
Kefalín: „Ano, soudruhu poručíku!”
Poručík Troník: „No vidíte, tak pracuje svazák! Jo, Kefalín! Já sem se od soudruhů doslechl, že prej mě umíte výborně improvizovat!”
Kefalín: „Prosim?”
Poručík Troník: „Nechcete mi to předvést, vy šmejde, co?”
Kefalín: „Ale ne, to bude určitě nějakej omyl, soudruhu poručíku.”
Poručík Troník: „Já ti dám omyl, až ti bude kožich malej, ty. No nic. Pokračujte!”
Kefalín: „Hyjé!”
Poručík Troník: „Běž, Natašo!”
Troník: „Já sem se doslechl, že náš útvar se netěší zatím ňáké příliš dobré pověsti. Protože je v něm spousta šmejdů! My se musíme tak nějak těsněji sepnout s tou naší pracující třídou, že? A proto uspořádáme v nepomucké sokolovně, já věřím, že hodnotnou, zábavnou estrádu. Tady vidím, že mezi váma je spousta umělců. I jiných soudruhů, že? Já myslím, že by to nemuselo dopadnout špatně. Co? Aspoň se tak před odjezdem na pracoviště ukážete v tom nejlepším světle slova smyslu.”
(Kefalín byl předveden před majora Halušku jako zběh, protože byl v posteli s krásnou hostinskou.)
Major Terazky: „Keby bola vojna, Kefalín, něhal bysom vás bez súdu odstreliť. Ale že máme, čo sa dá robiť, hen ten mier, trescem vás iba tridsiati dňami ostrej vezby.”
(Doktor Hořec odchází, Voháňka vytahuje z kapsy lihovinu, doktor to však zmerčí.)
Doktor Hořec: „Voháňka! Co to je?”
Doktor: (napije se a zabrumlá si) „Slivovička. A není špatná. Děláš mi radost, hochu.”
(Terazky pozoruje hemžení na cvičáku, přichází k němu kapitán Ořech.)
Ořech: „Súdruhu kapitáne!”
Terazky: „Vy stě kapitán, Oriech. Ja už nie. Čo bolo, to bolo. Terazky som majorom.”
Ořech: „Eště sem si nestačil zvyknút, soudruhu majore, omlouvám se.”