KATEGORIE: Hlášky – Bylo nás pět

(Péťa si pepří polévku.)
Tatínek Bajza: „Nech toho! Budou se ti dělat nežidy.”
Maminka Bajzová: „Když jsem si tě brala, měl jsi nežidů plnej krk.”
Tatínek Bajza: „Hmmm, jenže to nebylo kvůli pepři. Ale byl to ten důvod, proč jsem se ženil.”

(Petr Bajza s kamárady je chycen v kině načerno.)
Policajt: „A tenhle sem taky vlezl oknem!”
Petr: „Ale já jsem sem vůbec nechtěl! To vy jste mě sem vtáhl!”

Péťa Bajza: (vypráví) „Tatínek jako každé Vánoce obdržel bačkory a pravil: No to je ale překvapení! A políbil maminku. Maminka obdržela šátek a pravila: Ale to nemuselo být! A políbila tatínka. Já jsem věděl, že dostanu rukavice a taky jsem je dostal.”

Maminka: „Ty už s Čendou nekamarádíš?”
Péťa: „Nikolivěk. Neboť se musím učit, abych uměl.

(Petr dostane výprask.)
Maminka: (na otce a na strejdu) „Herodesové!”

Petr Bajza: „Tluč a bude ti natlučeno.”

Otakárek Soumarů: (na Petra, když spolu hrají hru) „To ti je plat prtný.”

Kluci: „Habrováci, blbí ptáci, Habrováci, blbí ptáci!”

Kluci: „Pan Fajst buřta zblajz, pak koupil koninu pro celou rodinu!”
Pan Fajst: „To je Bajza Pétr, udělal hovna métr!”

(Tatínek se chystá do Mýta.)
Petr: „Já málem zaspal! Ještě, že tu děláte takovej kravál! Snídat nemusim! Jedem!”
Tatínek Bajza: „Moment, moment, moment! To se mi snad jenom zdá! Copak tys už zapomněl, co jsi včera proved? Že máš domácí arest? Zapomněl?”
Petr: „Ne, nezapomněl.”
Tatínek Bajza: „Žádnej vejlet na motocyklu. Doma budeš. Celý prázdniny.”
Petr: „Táto.”
Tatínek Bajza: „Housle a cvičit. A uklidíš sklad a dvůr.”

Petr: „Čendo? Čendo? A ještě jeden hřích si napiš.”
Čenda: „Jakej, šlejško?”
Petr: „Že kradeš jako straka. To je príma těžkej hřích, co?”
Čenda: „To odvoláš.”
Petr: „Neodvolám, zloději. Seš normální zloděj.”
Čenda: „Proč jenom já? Ty seš v tom se mnou. Tys chodil k Fajstům taky.”
Petr: „No a co má bejt?”
Čenda: „Já si to vyřídím u svatý zpovědi. Tak si na mě nevyskakuj.”
Petr: „Já jsem ale nic neukradl. Zloději zlodějská.”

Pepek Zilvar: „Pánové, ztratil se mi fotr. Dvě noci se někde mrouská.”

Rampepurda: „Nemáš náhodou hlídat Otakárka? A ne mě? Já mám do večíra volno a můžu si dělat, co chci.”
Petr Bajza: „A já zas můžu bejt, kde chci.”

(Zilvar vytáhne poloutopeného Oťáska z vody, následuje umělé dýchání.)
Pepek Zilvar: (po aplikaci umělého dýchání) „Tak co, jaký to bylo?”
Otakárek Soumarů: „Ohromně vzrušující.”

Starý Zilvar: „Není rum, není šturm.”