KATEGORIE: Motta o lidech (člověku)

Člověka nedělá krásným jeho tělo, nýbž jeho činy.

Jeden život je zkouška na ten další.

Jízdenku k úspěchu získáte pouze v případě, že se naučíte jednat s lidmi.

Naděje přichází k člověku spolu s jiným člověkem.

Život je řada průserů jdoucích po sobě v nepravidelných intervalech.

Vzít člověku volnost je jako pohladit motýla po křídlech.

Všichni žijí pro něco jen já žiji pro nic!

Život je jak jízda taxíkem, je rychlý a drahý a jednou je třeba vysednout.

Člověk je jenom zanedbatelná maličkost v koloběhu života.

Naděje neumírá, umírají jen lidé s ní spojení.

Lidé zapomenou, co jste řekli, udělali. Nikdy ale nezapomenou, jak se vedle vás cítili.

Neznalost života nám činí o něm mylné představy a pak se často stává, že nenávidíme již tak známou smrt.

Větší cenu má žít ze vzpomínek než-li z nadějí. O vzpomínkách alespoň víme, že byly, ale o nadějích nevíme, jestli se splní.

Byl člověk, každý ho měl za blázna, čím víc dal, tím víc měl.

Kdyby svět nebyl tak špinavý, nikdy bych neřekl, jak je čistý.