KATEGORIE: Motta o osudu

V klídku fakuji osud, který si myslel, že mě dostane.

Osud je starý, zlomyslný, znuděný chlapík.

Nad osudem nezvítězíš, všechno je dáno, ať se Ti to líbí nebo ne. Nad láskou též nezvítězíš, ona Tě převálcuje a pak máš ránu na celý život. V životě se musíš smířit s neštěstím.

Osud je výsledkem příčin a důsledků našeho jednání, o kterých si rozhodujeme sami.

Když člověk kráčí vstříc svému osudu, je často nucen změnit směr.

Dokud může člověk chodit, vidět nebe, slyšet hukot moře a slyšet sladkou vůni lesa, neměl by si naříkat na nepřízeň osudu.

Osud je boj! I když se nedá zlepšit bojuj a nevzdávej to, třeba vyhraješ!

Kdyby existovala kniha osudu, tak všichni promarní život jejím hledáním.

Každá vteřina života je tvou volbou proti osudu a osud je životem tvým.

Osud nám nevrátí, co kdysi vzal, vrací jen vzpomínky, bolest a žal.

Jsme jen pěšci na šachovnici osudu, který nás chladně posune pod pádnou ruku střelce.

Osud se nesmiluje,o sud se nespakuje, osud činů nelituje, osud provokuje.

Je nějaký rozdíl mezi osudem a náhodou? Žádný, oba tě zaskočí neočekávaně.

Osud jsou jen možnosti našeho budoucího života.

Ať máš pořád vítr v zádech, slunce pořád ve tváři a tvůj osud ať tě zanese až ke hvězdám.