Paní Eva se přitulí k manželovi a přede: „Miláčku, copak mi dáš letos k Vánocům?”
„Napřesrok zlaté náušnice,” povídá muž rozvážně. „A letos dvě dírky na ně!”
Vrátí se pán z vánočního nákupu, hledá peněženku a najde místo ní jen kartičku: „Veselé Vánoce přejí kapsáři!”
Baví se dva školáci o tom, co si přejí k Vánocům. První prozrazuje: „Já to mám vymyšlený, chtěl bych tampón.”
Druhý na to: „Hele, a víš vůbec, na co to je?”
„Ne, ale musí to být super, dá se s tím lyžovat, jezdit na kole, plavat…”
Pepíček dostane pod stromeček obálku se stovkou. Maminka: „Jakpak se říká tetičce?”
Pepíček: „Stará držgrešle?”
Baví se tři známí.
„Letos jsem slavil Vánoce v Krkonoších,” říká první, „a strašný – skoro žádnej sníh, prostě trapas.”
Druhý se přidá: „To já jsem letěl s rodinou na Kanáry. Počasí krásný, všechno, ale manželka trvala na tom, že s sebou musíme vzít tchyni… a to byl kámen úrazu… na tak hrozný Vánoce ještě dlouho nezapomenu!”
Nakonec povídá třetí: „To já jsem byl letos s kamarády v hospodě a chlastal… Cestou domů mě čapli policajti, Vánoce jsem strávil na záchytce… tak povedený Vánoce už jsem roky nezažil!”
Po pěti letech se tatínek s maminkou opět udobřili. Maminka na tatínka po dlouhé době opět promluvila. Vidím ten krásný okamžik jako dnes. Bylo to u štědrovečerní večeře.
Řekla mu: „Žer!”
„Počkej, nechoď sem!” křičí na manželku z ložnice pan Hanák. „Já ti ještě musím zabalit ty náušnice…!”
„Správná žena má být o Vánocích jako ryba,” mudruje pan Vocásek.
„Jak to myslíš?” zajímá se Bořek Karásek.
„Má držet hubu a mít penízky.”
Santa Claus volá generálnímu řediteli Tesca: „Dobrý den, smím vás poprosit o jednu malou laskavost?”
„Ale samozřejmě, Santo. Co potřebujete?”
„Pošlu za vámi asi sto tisíc klientů, tak kdybyste to s nimi mohl vyřídit.”
Do myslivny zavítá v noci Santa Claus, veliký ranec dárků na zádech. Myslivec vyskočí z postele, popadne flintu a namíří ji na nebohého Santu. Pak se dá do hlasitého lamentování: „Takového drzého pytláka jsem ještě neviděl! Klidně si přijít i s úlovkem přímo do hájovny, a ještě uprostřed noci!”
Cikánka závistivě pozoruje sousedovu novou Fabii a povzdechne si: „Kdyby mi dal Ježíšek pod stromeček taky takové auto!”
Zaslechne to Dežo: „Tak dobře, když si to přeješ. Ale budeme ho muset parkovat u jiného baráku, aby to soused nepoznal.”
„Jak jste mohl, obžalovaný, na Vánoce, v čas lásky a porozumění vraždit?” nechápe soudce.
„Chtěl jsem udělat aspoň jednou za rok dobrý skutek, a tak jsem zastřelil sousedovi tchyni.”
Jedna cikánka měla devět dětí a když se jí narodilo desáté, rozhodla se, že si ho už nenechá, protože by ho nemohla uživit, nedostala by na něj přídavky atd. Ale co s ním? Najednou si vzpoměla, že její sousedka nemůže mít děti, tak že jí ho dá. Přišla za sousedkou, paní Novákovou, a řekla jí: „Paní Nováková, vy jste taková milá paní, nechtěla byste moje děcko? Já jich mám už hodně, vy nemáte žádné a jistě by se u vás mělo dobře.”
Paní Nováková chvíli váhala, ale nakonec si dítě vzala. Bylo zrovna před Vánocemi, klid, pohoda. Uplynul rok a ve stejnou dobu, zase o Vánocích, přišla cikánka za paní Novákovou s dalším děckem a znovu říká, jak je ten její divoký a že se to zase stalo a ona, že si to děcko nemůže nechat.
Paní Nováková opět váhá, ale nakonec se rozhodne a dítě si vezme. Uplyne další rok, opět před Vánocemi, tatáž situace, další děcko. Cikánce už to je trapné jít za paní Novákovou, a tak pošle cikána, ať jí ho zkusí vnutit.
Cikán tedy zazvonil u Nováků s dítětem v náruči a začal starou písničku, jestli by… a když jsou ty Vánoce. Paní Nováková na chvíli odešla a pak odmítla: „Pane Baláž, děkujeme, ale my jsme se s manželem dohodli, že letos budeme mít kapra!”
Na Vánoce křičí malý Filípek přes celý byt na maminku u sporáku: „Mamí, mamí, stromeček hoří!”
„Říká se, svítí, a ne hoří,” poučí ho matka.
Chlapeček za chvíli zase začne křičet: „Mamí, mamí, záclony už také svítí!”
Přijde Děda Mráz do Jedličkova ústavu a říká: „Tak, děti, kdo mi zazpívá písničku, dostane cukroví.”
Načež se jeden chlapec zvedne a začne: „Hu hu jee aijeee!”
Děda Mráz se zamračí a povídá: „A kdo bude dělat blbosti, nedostane nic!”