„Můj táta je kutil,” chlubí se kamarádům Jenda. „Když nám o Vánocích nesvítily svíčky na stromečku, začal je opravovat. A nakonec to dopadlo tak, že když je zapojil do zásuvky, svíčky nic a začal nám svítit taťka!”

O štědrém dnu volá Franta svému kámošovi: „Hele nemáš dneska na půl dne čas?“ Kamarád se diví: ,,Zrovna dnes, a proč?“ „No já jen že mám doma postavenej betlém a chybí mi tam osel…..“

Tři si povídají o tom, co udělají s vánočními odměnami. První říká: „Pracuji v německé bance. Z vánočních odměn si koupím auto a za zbytek pojedu na dovolenou.”
Druhý povídá: „Pracuji v Daimler Chrysler. Za vánoční odměny si nechám vybudovat bazén a za zbytek pojedu na cestu kolem světa.”
Třetí praví: „Já pracuji na finančním úřadu a za vánoční odměny si koupím svetr.”
Ostatní se ho ptají: „A co zbytek?”
Finančák odpoví: „Zbytek mi na něj přidají rodiče!”

Maminka se ptá synka: „Co bys chtěl pod stromeček? Bratříčka, nebo sestřičku?”
A syn na to: „Sáňky, jestli tě to dole neroztrhne!”

„Dal jsi mu ten nůž?”
„Ano.”
„A co říkal?”
„Auuu…”

Na Vánoce křičí malý Filípek přes celý byt na maminku u sporáku: „Mamí, mamí, stromeček hoří!”
„Říká se, svítí, a ne hoří,” poučí ho matka.
Chlapeček za chvíli zase začne křičet: „Mamí, mamí, záclony už také svítí!”

Jsou dva sourozenci, chlapeček a holčička, a přijdou Vánoce. Holčička dostane velikánskou kupu dárků, ale chlapeček jenom kopací míč. Holčička se mu posmívá: „Kiš, kiš, ty máš jenom míč a já mám hromadu dárků!”
Chlapeček se jen záhadně usměje a prohodí: „To víš, někdo má jenom míč, někdo zase rakovinu!”

„Byl jsi dneska hodný? Neukradl jsi nic? Nenadával jsi?” vyptává se Ježíšek malého chlapečka. „No tak se to už konečně nauč, já ti dárky věčně nosit nebudu!”

Byla takhle jednou perfektní ženská, co potkala perfektního chlapa. Po perfektním randění měli perfektní svatbu a perfektní líbánky. Jejich celý život byl perfektní. Jednou takhle o vánocích, všechno pod sněhem, který se valil z mraků v hustých chuchvalcích, jeli tihle perfektní manželé autem domů, když vidí, jak na ně v chumelenici někdo u krajnice mává. Protože to byli perfektní lidi, samozřejmě zastavili a on tam stojí Ježíšek, plný pytel dárků. Tak ho naložili. Když je poprosil, rádi mu vyhověli, že mu pomůžou rozvést dárky. Tak tak jezdí po kraji od domu k domu, až na jedné cestě dostali smyk a napálili to do stromu. Přežil to jen jeden z nich. Kdo? No samozřejmě perfektní žena, protože perfektní chlap a Ježíšek přece neexistují. A jak to vidí chlap? No, když prefektní chlap a Ježíšek neexistují, tak musela řídit perfektní žena, což vysvětluje tu autonehodu.

„Pane šéf, můžete mi dát zítra volno?” ptá se v práci pan Urbánek. „Manželka chce, abych jí pomohl s vánočním úklidem.”
„Z takového důvodu vám přece nebudu dávat volno!” rezolutně to odmítne ředitel.
„Děkuji,” oddechne si zaměstnanec. „Věděl jsem, že je na vás spolehnutí.”

Byla takhle jednou perfektní ženská, co potkala perfektního chlapa. Po perfektním randění měli perfektní svatbu a perfektní líbánky. Jejich celý život byl perfektní. Jednou takhle o vánocích, všechno pod sněhem, který se valil z mraků v hustých chuchvalcích, jeli tihle perfektní manželé autem domů, když vidí, jak na ně v chumelenici někdo u krajnice mává. Protože to byli perfektní lidi, samozřejmě zastavili a on tam stojí Ježíšek, plný pytel dárků. Tak ho naložili. Když je poprosil, rádi mu vyhověli, že mu pomůžou rozvést dárky. Tak tak jezdí po kraji od domu k domu, až na jedné cestě dostali smyk a napálili to do stromu. Přežil to jen jeden z nich. Kdo? No samozřejmě perfektní žena, protože perfektní chlap a Ježíšek přece neexistují. A jak to vidí chlap? No, když prefektní chlap a Ježíšek neexistují, tak musela řídit perfektní žena, což vysvětluje tu autonehodu.

O Vánocích přijde klučina za tatínkem a zajímá se: „Tati, proč se u nás Ježíšek svléká?”
„Prosím tě, jak tě to napadlo?”
„No, když jsem včera přišel domů, maminka v ložnici říkala: Ježíši, rychle se obleč a vyleť oknem. Manžel přišel!”

„U nás doma je pod stromečkem jedna a tatáž věc, ale každý, fakt každý Vánoce,” říká spolužákům Vašek.
„Co, prosím tě?”
„Stojan.”

Blíží se Vánoce a na policejní stanici jsou na stáži policisté z Vietnamu. A protože je náčelník lidumil, navrhne, aby si ty tři rákosníky vzali chlapi domů. Našli se i tací.
Po Novém roce se velitel ptá těch tří, co je měli doma, jak to probíhalo.
První: „Dobrý, dobrý. Pořád něco žvatlal a vůbec jsme mu nerozuměli, ale jinak fajn.”
Druhý: „Dobrý, dobrý. Šikovnej kluk, opravil nám televizi i ledničku, pomohl s úklidem…”
Třetí: „Dobrý, dobrý, ale kapr je kapr!”

Slavnostně vyzdobený vánoční stromeček, všude uklizeno, z kuchyně se line vůně štědrovečerní večeře, zkrátka vánoční pohoda.
Na stropě je přibitá skoba a na ní visí starší paní.
Ve dveřích stojí manželský pár v tichém zděšení. Ticho přeruší manžel:
„Teda ta Tvoje máma je ale formát, lepší vánoční dárek mi snad ani nemohla dát…“