Přijde cikán do drogerie a povídá: „Tož, to já bych chtěl ten sprej, co je po mňa pojmenován.”
„A kdo jste?” zaraženě se táže prodavačka.
„Tož, přeci Dežo Dorant!”

Jak získali cikáni mandarín?
Oloupali bednu mandarinek.

Vrátí se Dežo ze školy a chlubí se mamince: „Dnes jsme se učili počítat do tří a já uměl do čtyř. Je to tím, že jsem cikán?”
„Ne,” odpoví matka, „to je tím, že jsi inteligentní.”
Druhý den zase: „Dnes jsme se učili první písmenka – A, B a C. A já uměl i D a E. Je to tím, že jsem cikán?”
„Ne,” chválí ho cikánka, „to je tím, že jsi inteligentní.”
Třetí den: „Mami, dnes byl ve škole pan doktor a všichni jsme se museli svléknout. Všichni ho měli takového malého, jen já ho měl mnohem většího. Je to tím, že jsem inteligentní?”
„Ne,” povídá máma, „to je tím, že ti je jedenadvacet!”

„Dežo, kde bydlíš?”
„Všude, kde se dá!”

„Pán doktor, tohle je rasismus!” rozčiluje se v ordinaci slepý cikán. „Jaktože máte jen bílé hůlky?!”

Přijde cikán na úřad práce, ptá se po zaměstnání, a že chce práci v teple a dobře placenou. Úřednice se ho zeptá: „Jaké máte vzdělání?”
„Dvě třídy základní školy,” odpoví Dežo.
Úřednice na to: „Tak to bych pro vás měla místo ředitele v bance. Pracovní doba šest hodin denně, plat sto tisíc a dovolená šest týdnů.”
„Pani, vy si ze mě robitě srandu, né?” rozčílí se cikán.
„Ale pane,” namítne ženská, „vy jste začal!”

Přijde cikán do obchodu, položí na pult kelímek od jogurtu a vzteká se: „Co to tady prodáváte za jogurty, vy rasisti?! Co to má znamenat, že ten jogurt obsahuje cukr, borůvky a Roma?!”

V divadle: „Pane řediteli, mám dvě zprávy. Jednu dobrou a druhou špatnou.”
„Nejdřív tu dobrou.”
„Večerní představení Cikánský baron je úplně vyprodáno.”
„Prima, a ta špatná?”
„Všechny lístky skoupili skinové!”

Baví se dva cikáni: „Izidore, kde dělá tvůj otec?”
„Nikde, přejel ho válec.”
„A kde dělá tvoje matka?”
„Taky nikde, přejel ji válec.”
„A kde děláš ty?”
„Já jezdím tím válcem!”

Cikánka rodí, cikán jí svítí baterkou a vytahuje jednoho haranta za druhým. Když vytahuje asi pátého, cikánka povídá: „Ty, Juro, zhasni radši, ty potvory lezou za světlem!”

„Neboj se, cikáne, my jíme jen bělochy,” utěšuje rozklepaného zajatce kanibalka.
„Tak to teda ne,” zrudl Rom, „to je rasismus! Jestli mě okamžitě nesníte, sejdeme se u mezinárodního soudu v Haagu!”

Detektiv Scotland Yardu si trochu posvítil na partu českých cikánů, kteří pracovali v Londýně na černo: „Máte pracovní povolení?”
„No, to je teda fór!” rozčílil se vůdce Romů Lazo. „Doma by po nás chtěli, abychom makali jako čerti a tady nám to ještě budou zakazovat!”

Proč cikán v únoru nepracuje?
Protože má polední klid.

Parta kluků z Čech vyrazí do Anglie. Právě prochází londýnské památky, když jeden z nich narazí na cikána, který nějak neví co s rukama, tak mu je zastrčí do kapsy, ale náš hoch je má naštěstí prázdné. Přesto si neodpustí několik štiplavých poznámek.
„Nech toho,” okřikne ho kamarád, když se potenciální oběť krádeže začne rozjíždět, „ještě z toho bude nějaký mezinárodní konflikt!”
„Jakýpak mezinárodní?” namítne mladík. „Ty znáš nějakou Cikánskou republiku?”

„Bojím se, že dědečkovi už není pomoci,” rozvzlyká se cikánská babička.
„To je to s ním tak špatné?” zaskočí to Aranku.
„Horší už to být nemůže, dokonce začal pracovat!”