Anička se modlí před Vánocemi a na konci modliby zakřičí. – Ježíšku, dones mi kolo ! – Ježíšek není hluchý, domlouvá mu sestra. – Ale babička ano!

Jaký je rozdíl mezi Vánocemi před 15 lety a dnes?
Před 15 lety člověk přemýšlel: „Budou dárky, nebudou dárky?”
Dneska přemýšlí: „Bude na dárky, nebude na dárky?”

„Byl jsi dneska hodný? Neukradl jsi nic? Nenadával jsi?” vyptává se Ježíšek malého chlapečka. „No tak se to už konečně nauč, já ti dárky věčně nosit nebudu!”

Upozorňuje doktora před Vánocemi manželka: „A né, že zase jako minulej rok projdeš den předem všechny dárky pod rentgenem!”

Jedna cikánka měla devět dětí a když se jí narodilo desáté, rozhodla se, že si ho už nenechá, protože by ho nemohla uživit, nedostala by na něj přídavky atd. Ale co s ním? Najednou si vzpoměla, že její sousedka nemůže mít děti, tak že jí ho dá. Přišla za sousedkou, paní Novákovou, a řekla jí: „Paní Nováková, vy jste taková milá paní, nechtěla byste moje děcko? Já jich mám už hodně, vy nemáte žádné a jistě by se u vás mělo dobře.”
Paní Nováková chvíli váhala, ale nakonec si dítě vzala. Bylo zrovna před Vánocemi, klid, pohoda. Uplynul rok a ve stejnou dobu, zase o Vánocích, přišla cikánka za paní Novákovou s dalším děckem a znovu říká, jak je ten její divoký a že se to zase stalo a ona, že si to děcko nemůže nechat.
Paní Nováková opět váhá, ale nakonec se rozhodne a dítě si vezme. Uplyne další rok, opět před Vánocemi, tatáž situace, další děcko. Cikánce už to je trapné jít za paní Novákovou, a tak pošle cikána, ať jí ho zkusí vnutit.
Cikán tedy zazvonil u Nováků s dítětem v náruči a začal starou písničku, jestli by… a když jsou ty Vánoce. Paní Nováková na chvíli odešla a pak odmítla: „Pane Baláž, děkujeme, ale my jsme se s manželem dohodli, že letos budeme mít kapra!”

„Počkej, nechoď sem!” křičí na manželku z ložnice pan Hanák. „Já ti ještě musím zabalit ty náušnice…!”

Do myslivny zavítá v noci Santa Claus, veliký ranec dárků na zádech. Myslivec vyskočí z postele, popadne flintu a namíří ji na nebohého Santu. Pak se dá do hlasitého lamentování: „Takového drzého pytláka jsem ještě neviděl! Klidně si přijít i s úlovkem přímo do hájovny, a ještě uprostřed noci!”

Rodiče mají dvě děti – jednoho pesimistu a druhého velkého optimistu. Na Vánoce chtějí rodiče děti vyzkoušet. Pesimistovi vykoupí obchod s hračkami a optimistovi dovezou do pokoje kopu koňského hnoje. Zazvoní na zvonec a děti běží do pokoje podívat se na dárky. Z pokoje pesimisty se ozývá pláč. „Tolik dárků,všichni mi budou závidět, hračky se budou kazit a tolik baterek do nich.“ Z pokoje optimisty se ozývá smích. Když přijdou do pokoje, optimista se přehrabuje v hnoji a říká: „Tolik hnoje, to tu musí být někde koník!“.