Terazky: „Dobre hrátě, chlapci, velmi dobře hrátě! Vidítě, aké pekné pěsničky nám napísali súdruhovia v Sovetskom sveze?! Len ta trúba jim tam chýba, len ta trúba!”
Troník: „Jestli teda dovolíte, soudruhu majore, já si myslím, podle mě z odborného hlediska naprosto v pořádku. Teď si představte tu ostudu, kdyby nám na pódiu vrzali soudruzi sice dělnického původu, ale nástroje by v prackách drželi poprvé v životě.”
Terazky: „Dobre, Troník.”
Tag Archives: hlášky Černí baroni
Major Terazky: „Čo bolo, to bolo! Terazky som majorom!”
(Kefalín s Jasánkem jedou na povoze, zastaví je poručík Troník.)
Poručík Troník: „Tak prej plníte na sto deset procent!”
Kefalín: „Ano, soudruhu poručíku!”
Poručík Troník: „No vidíte, tak pracuje svazák! Jo, Kefalín! Já sem se od soudruhů doslechl, že prej mě umíte výborně improvizovat!”
Kefalín: „Prosim?”
Poručík Troník: „Nechcete mi to předvést, vy šmejde, co?”
Kefalín: „Ale ne, to bude určitě nějakej omyl, soudruhu poručíku.”
Poručík Troník: „Já ti dám omyl, až ti bude kožich malej, ty. No nic. Pokračujte!”
Kefalín: „Hyjé!”
Poručík Troník: „Běž, Natašo!”
Troník: „Já sem se doslechl, že náš útvar se netěší zatím ňáké příliš dobré pověsti. Protože je v něm spousta šmejdů! My se musíme tak nějak těsněji sepnout s tou naší pracující třídou, že? A proto uspořádáme v nepomucké sokolovně, já věřím, že hodnotnou, zábavnou estrádu. Tady vidím, že mezi váma je spousta umělců. I jiných soudruhů, že? Já myslím, že by to nemuselo dopadnout špatně. Co? Aspoň se tak před odjezdem na pracoviště ukážete v tom nejlepším světle slova smyslu.”
(Kefalín byl předveden před majora Halušku jako zběh, protože byl v posteli s krásnou hostinskou.)
Major Terazky: „Keby bola vojna, Kefalín, něhal bysom vás bez súdu odstreliť. Ale že máme, čo sa dá robiť, hen ten mier, trescem vás iba tridsiati dňami ostrej vezby.”
Svobodník Halík: „A hele, hrabě Šternberk už je v gala. Tady si to kvádro moc neužijete, Šternberk. Na stavbě rozhodně ne. Tam konečně vy buržousti poznáte, co to je tvrdá dělnická práce.”
Šternberk: „Omyl, svobodníku. Já jsem feudál, buržoazie je naším společným nepřítelem.”
Svobodník Halík: „Mlčte!”
(Kefalín při výcviku s plynovými maskami zasimuloval a jakoby omdlel.)
Svobodník Halík: „Salát! Ch! Tydle. Tydle umělci sou všichni saláti! Narval bych je do Michelinky tahat pneumatiky, hajzly intelektuálský! Dopravit na ošetřovnu. Ale během!”
Poručík Troník: (stěžuje si svazákům) „Kulak s feudálem tady lámou rekordy a mladý perspektivní komunista Jasánek plní na slabejch čtyrycet procent. No co to má znamenat? Čoveče, to se nestydíte před všema těma úderníkama, stachovcema, co o nich píšete do Obrany lidu?”
Generál: „Chce se mi zvracet!”
(Svobodník Halík zapíjí v hospodě žal ze svého pokárání.)
Svobodník Halík: „Reakcionáři vychcaný! Teda, todle řešit soudruh ministr, tak se z toho posere a poblije!”
(Terazky pozoruje hemžení na cvičáku, přichází k němu kapitán Ořech.)
Ořech: „Súdruhu kapitáne!”
Terazky: „Vy stě kapitán, Oriech. Ja už nie. Čo bolo, to bolo. Terazky som majorom.”
Ořech: „Eště sem si nestačil zvyknút, soudruhu majore, omlouvám se.”
(Doktor Hořec odchází, Voháňka vytahuje z kapsy lihovinu, doktor to však zmerčí.)
Doktor Hořec: „Voháňka! Co to je?”
Doktor: (napije se a zabrumlá si) „Slivovička. A není špatná. Děláš mi radost, hochu.”