O obřím stejku: „Tady někdo přejel na ulici slona… koloběžkou, ty vole.“
Tag Archives: šéfe!
K servírce, která právě polila hosta: „Z toho si nic nedělej, ještě vosprchuješ lidí…“
„Lhostejnost končí, dneska se nosí vášnivý zájem.“
O kuchaři: „Tenhle pán by potřeboval zapálit koudel u prdele, aby o tý práci začal trochu přemejšlet.“
O jídelním lístku v restauraci Nebe: „Jestli já přijdu do nebe a budu tam žrát kuřecí směs paní nadlesní, tak radši půjdu do pekla.“
„Tohle je zázemí standardní české restaurace – přípravy a omáčky do výše vzrostlého muže.“
O pomocném personálu: „Línej je jak vandrák po vobědě.“
„Vypadám, že sem sem spadnul z měsíce?“
„Asi si to pudu hodit namodro do průvanu.“
„To je jednoduchý jak žebřík.“ Povzdechnutí nad kuchařem popíjejícím pivo: „To je nátisk…“
O personálu restaurace: „Ty jsou shnilý jak bedna shnilejch jablek. Ty jsou snad líný si zapálit i cigáro.“
„To musíte dát do lednice, jinak se vám z toho tady někdo posere do vejšky.“
Všude sejra v tom jídle, všude, všude. Z čeho by vařili český kuchaři, kdyby tam nemohli dát sýr do toho jídla, to by mě zajímalo.
V restauraci U Rytíře, kde je jako dekorace vystavené brnění: „Tohle mi udělat číšník v kuchyni, tak ho voblíknu do toho brnění.“
Áááá, s lehkou chutí kari, ano, správně, já jsem se divil proč je to žlutý.