Tag Archives: šéfe!

Abych vám nespad do kafe, madam. Po cestě bych se převlík do plavek.

Jestli chceš slyšet, co je nejlepší, tak to bude hodně tichý vysílání, to můžeme točit němej film, protože to není vůbec k žrádlu.

Ty jsi k tomu přišel jak nedoslýchavej k violoncellu.

Počkej, ty to tam sypeš jak Babica.

Jste to, co jíte, pane kolego.

Hospoda to není krasobruslení.

Je šokující to, že prostě dneska tady krmíme svoje děti za cenu jedný plechovky jídla pro kočky.

Stát prostět nemá co rozhodovat o tom, co lidi budou jíst. Tečka.

„Tohle pamatuje Žižku, když měl ještě vobě voči.“

V kuchyni neznám bratra. Míval jsem to tak, že v posteli ani ségru.

„Ten je zblblej jak bába v turniketu…“

Teď dávat bacha abych se nezpotil, protože mi vyskočí na čele pytlík s vegetou z tohodle jídla.

„Se na mě koukáš jak kdybych vod tebe chtěl služební Rolls-Royce, ty vole…“

Všude sejra v tom jídle, všude, všude. Z čeho by vařili český kuchaři, kdyby tam nemohli dát sýr do toho jídla, to by mě zajímalo.

V restauraci U Rytíře, kde je jako dekorace vystavené brnění: „Tohle mi udělat číšník v kuchyni, tak ho voblíknu do toho brnění.“