Dva blázni v koupelně:
„Proč se sprchuješ s deštníkem?“
„Aby jsem se nemusel utírat.“
Tag Archives: vtipy o bláznech a šílencích
Přijde šedesátiletý pán k psychiatrovi a říká:
„Pane doktore, můj o dva roky mladší bratr si ve vaně hraje s takovou žlutou kachničkou.“
Doktor na to: „No, to není moc normální v jeho věku, ale nakonec tím nikomu neubližuje, tak mu tu radost klidně dopřejte.“
Děda: „Ale, pane doktore, ta kachnička je moje!“
Přijde Mikuláš do Jedličkova ústavu a povídá: „Kdo zazpívá, dostane dáreček. A kdo k tomu zatancuje, dostane dárečky dva!“ Přijde Pepíček, začne nekoordinovaně mávat rukama dělat: „Aúaúaúaúúúa…“ „A kdo bude dělat kraviny, nedostane nic!“
Komise sa ptá ředitele psychiatrické léčebny:
„Proč vaši pacienti běhají po chodbách s volanty z aut?“
Ředitel vezme z trezoru volant a povídá:
„Hneď to zjistíme. Nasedněte.“
V blázinci postavili bazén. Ředitel nažene blázny na dvůr a povídá:
„Protože jste byli poslušní, můžete se vybláznit v bazéně.“
Blázni šťastně blbnou, skáčkou, radují se a ředitel na to:
„No a když budete ještě poslušnější, tak vám napustím i vodu.“
„Pane doktore,“ stýská si mladá žena, „manžel si myslí, že je chladnička.“
„Chová se k vám v noci tak chladně?“ ptá se psychiatr.
„To ne,“ připouští žena, „ale spí s otevřenými ústy a to malé světýlko mě ruší.“
Přijde jeden blázen k druhýmu a říká: „Co děláš?“
Druhý blázen na to: „Ále, hledám konec toho provázku!“
„Tak ho nehledej, já ho ustříhl!“
Ptá se doktor blázna:
„Kolik let má člověk, který se narodil v roce 1950?“
„A je to muž nebo žena?“
Povídá psychiatr pacientovi:
„Jste u mne poprvé, tak mi musíte říct pěkně vše od začátku.“
„Ale velmi rád, pane doktore. Tak nejprve jsem stvořil nebe a zemi.“
Přijde šedesátiletý pán k psychiatrovi a říká:
„Pane doktore, můj o dva roky mladší bratr si ve vaně hraje s takovou žlutou kachničkou.“
Doktor na to: „No, to není moc normální v jeho věku, ale nakonec tím nikomu neubližuje, tak mu tu radost klidně dopřejte.“
Děda: „Ale, pane doktore, ta kachnička je moje!“
Primář jde po zahradě blázince a kouká, na lavičce sedí pacient a tluče se kamenem do hlavy…
„Co to děláš?“
„Beru drogy.“
Primář jde dál a tam se jiný blázen mlátí do hlavy dvěma kameny…
„Copak ty děláš?“
„Práskám si dvojitou dávku.“
Primář pokrčil rameny a jde dál, vtom vidí na hromadě kamení sedět třetího blázna, který se rozhlíží okolo…
„A ty děláš co?“
„Dealera.“
„Haló, to je blázinec?“
„Ano, co si přejete?“
„Můžete mi říct, jestli je na pokoji číslo 11 nějaký pacient?“
„Ne, nikdo tam není.“
„Tak děkuji, to se mi asi opravdu podařilo utéct!“
Jedou dva blázni na kole. Najednou jeden zastaví a začne si upouštět kola. Ten další se ho ptá:
„Prosím tě co vyvádíš? Vždyť to bylo akorát.“
„Co bych dělal. Měl jsem moc vysoko sedlo.
Američan je na dovolené ve Francii a cokoli, co mu jeho místní průvodce ukáže, okomentuje slovy: „To u nás by to bylo stokrát větší!“
Takhle hodnotí úplně všechno: města, mosty, sochy…
Pak dojdou k mrňavému domečku a Američan zase povídá: „To u nás by to bylo stokrát větší!“
A průvodce mu na to povídá: „To se ani nedivím, tohle je totiž blázinec.“
Dva blázni se z dvora blázince dívají na duhu a jeden povídá:
„Na reklamu peníze mají, ale aby nám neco koupili, tak to ne…“