Ptá se doktor blázna:
„Kolik let má člověk, který se narodil v roce 1950?“
„A je to muž nebo žena?“
Tag Archives: vtipy o bláznech a šílencích
Povídá psychiatr pacientovi:
„Jste u mne poprvé, tak mi musíte říct pěkně vše od začátku.“
„Ale velmi rád, pane doktore. Tak nejprve jsem stvořil nebe a zemi.“
Přijde šedesátiletý pán k psychiatrovi a říká:
„Pane doktore, můj o dva roky mladší bratr si ve vaně hraje s takovou žlutou kachničkou.“
Doktor na to: „No, to není moc normální v jeho věku, ale nakonec tím nikomu neubližuje, tak mu tu radost klidně dopřejte.“
Děda: „Ale, pane doktore, ta kachnička je moje!“
Primář jde po zahradě blázince a kouká, na lavičce sedí pacient a tluče se kamenem do hlavy…
„Co to děláš?“
„Beru drogy.“
Primář jde dál a tam se jiný blázen mlátí do hlavy dvěma kameny…
„Copak ty děláš?“
„Práskám si dvojitou dávku.“
Primář pokrčil rameny a jde dál, vtom vidí na hromadě kamení sedět třetího blázna, který se rozhlíží okolo…
„A ty děláš co?“
„Dealera.“
„Haló, to je blázinec?“
„Ano, co si přejete?“
„Můžete mi říct, jestli je na pokoji číslo 11 nějaký pacient?“
„Ne, nikdo tam není.“
„Tak děkuji, to se mi asi opravdu podařilo utéct!“
Jedou dva blázni na kole. Najednou jeden zastaví a začne si upouštět kola. Ten další se ho ptá:
„Prosím tě co vyvádíš? Vždyť to bylo akorát.“
„Co bych dělal. Měl jsem moc vysoko sedlo.
Američan je na dovolené ve Francii a cokoli, co mu jeho místní průvodce ukáže, okomentuje slovy: „To u nás by to bylo stokrát větší!“
Takhle hodnotí úplně všechno: města, mosty, sochy…
Pak dojdou k mrňavému domečku a Američan zase povídá: „To u nás by to bylo stokrát větší!“
A průvodce mu na to povídá: „To se ani nedivím, tohle je totiž blázinec.“
Dva blázni se z dvora blázince dívají na duhu a jeden povídá:
„Na reklamu peníze mají, ale aby nám neco koupili, tak to ne…“
V blázinci jsou dva nerozluční blázni Áda a Éda. Ti bez sebe neudělají ani krok. Ale život je život a stane se, že Áda jednoho dne zemře. Éda chodí po blázinci a hledá ho. Zajde za sestřičkou a ptá se jí: Kde je Áda?..sestřička: Víš, Édo, já bych ti to řekla, ale nevím jak. A pošle ho za panem primářem. Ten mu řekne: „Víš, Édo, já nevím jak bych ti to řekl…. běž se podívat do márnice“. Éda tam dojde a vidí jak Áda leží uprostřed a kolem něj hoří svíčky. Všechny sfoukne a s úsměvem říká: „Všechno nejlepší, Ádo!!!“
Hrají dva blázni šachy nad kanálovou mříží. Po chvilce jeden z nich povídá: To nemá cenu, nám ty figurky pořád někdo krade.
„Kam jdeš?“ „Na jahody.“ „Vždyť je zima.“ „To nevadí, já mám svetr.“
Blázni v léčebně si myslí, že jsou listí, tudíž si vyskočí na lustry. Přijde je zkontrolovat psychiatr. Vejde do prvního pokoje a zvolá: „Podzim!“ Blázni spadnou. Vejde do druhého pokoje a zase: „Podzim!“ Blázni se opět pustí lustrů. Ve třetím pokoji psychiatr znovu opakuje: „Podzim!“ Nic. Blázni jako by neslyšeli. Psychiatr: „Podzim, blázni, je podzim!!!“ Opět nic. Tu se ozve jeden z bláznů a volá: „My jsme jehličnany!!!“
Koukají dva blázni mříží na ulici před ústavem. „Koukej,“ povídá jeden, „tamhle na rohu stavějí novou benzínovou pumpu!“ „Člověče,“ na to druhý, „to mi vždycky nejde do hlavy, jak oni vždycky přesně vědí, že zrovna tam na tom místě najdou naftu.“
Ve škole pro mentálně postižené se učitelka ptá:
„Kolik je 8×2?“
Přihlásí se jeden: „Milión.“
Druhý odpovídá: „Úterý“
Třetí praví: „16“
Učitelka sa ptá: „Jak jsi na to přišel?“
„Milión jsem vydělil úterkem.“
Psychiatr vyšetřuje pacienta a klade mu různé záludné otázky:
„Co by se stalo, kdybych vám uřízl jedno ucho?“
„Neslyšel bych.“
„A co by se stalo, kdybych vám uřízl druhé ucho?“
„Neviděl bych.“
„Jak to?“ podiví se psychiatr.
„Spadly by mi brejle.“