Tag Archives: vtipy o dětech

Baví se dva kreslíři:
„Utrpěl jsem nenahraditelnou ztrátu.“
„Můj synek vyhodil moje nelepší kreslené kousky do smetí.“
„Fakt?“
„A kolik mu je?“
„Čtyři a půl roku.“
„No, prosím, tak malý a už se vyzná v umění.“

Ve vesnické škole se ptá učitel žáka: „Pročpak jsi nebyl včera ve škole?“
„Musel jsem odvést krávu k obecnímu býkovi.“
„A to nemohl udělat tvúj otec?“
„Ne! To musel udělat ten býk!“

Hrají si tři chlapečci na pískovišti. Jednoletý, dvouletý a tříletý… a najednou tříletý odhodí tatru a řekne: „Kluci, serem na to, už mě to nebaví, půjdem někam na distotéku, bude prdel…“ na to ten dvouletý zašlape tunely a hrady z písku a říká: „Jo, sbalíme nějaké super kočky, užijem si, popijem…“ a ten jednoletý povídá: „Můžeme jít leda tak do pldele, já ještě neumím chodit!“

„Děti jsou nevděčné,“ stěžoval si nešťastný otec.
„Dal jsem syna vystudovat na lékaře a víte, jak se mi teď odvděčil?“
„Zakázal mi pít, a dokonce i kouřit!“

„Synu můj, jsi už dospělý, měl bys trochu pomáhat rodičům!“
„Dobře, a co mám pro vás udělat?“
„Mohl by sis cigarety už kupovat sám?!“

Pepíček říká: „Mami, proč se maluješ?“
Maminka: „Abych vypadala hezky.“
Pepíček řekne: „A kdy to začne účinkovat?“

„Pepíčku, řekni nám, co se dává do jitrnic!“
„Nevím!“
„Jak to, vždyť tvůj otec je řezník?“
„No právě, kdybych to řekl, nařeže mi!“

„Proč chodíš pořád pozdě do školy?“ ptá se učitel Jendy.
„Nemůžu se vzbudit včas.“
„Nemáš budík?“
„Mám, ale zvoní, když spím.“

V rodině podnikatele Nováka povídá malá Janička u večeře mamince:
„Mami, tatínek povídal naší kuchařce, že je anděl. To určitě poletí, viď?“

Malý chlapec stojí v poli a radostně pozoruje rudý obzor. Kolem jde pocestný a říká: „To je nádhera! Taky Tě tak těší ten západ slunce?“ „To není západ slunce. To hoří škola!“

Jde takhle Pepíček do sexshopu, rozrazí dveře, pohodí koloběžku a řekne: „Jednoho kondoma.“
Paní se zamračí a povídá: „Za prvé – dveře se zavírají, za druhé koloběžka se nepohazuje a za třetí k čemu chceš ten kondom?“
Pepíček na to: „Tak hele dámo, dveře se zavřou sami, ta koloběžka je moje, no a šukam já a né vy!!!“

Rodiče večer spěchají do divadla a tak pustí dítěti gramofon, aby po doposlechnutí desky šlo ihned spát. Vrátí se domů za dvě a půl hodiny, dítě bije hlavou o zeď a křičí: „Chci!chci!chci!“
A z gramofonu se ozývá: „Chcete slyšet pohádku? Chcete slyšet pohádku? Chcete slyšet pohádku?…“

Přijde chlapeček do obchodu, kde se prodávají křesťanské a církevní potřeby a ptá se prodavačky:
„Paní, mohla byste mi prodat támhleto letadýlko?“
„Ale chlapče, to není letadélko, ale kříž!“
Chlapec chvíli přemýšlí a pak povídá: „Tak já si raději vemu tamto vedle s tím pilotem!“

V 1.A se paní učitelka zeptá dětí:
„Aničko, co dáva ovečka?“ „Vlnu.“
„Pvlíku, co dává koza?“ „Mléko.“
„Lucinko, co dává vepř?“ „Maso.“
„Pepíčku, co dává kráva?“ „Domácí úkoly!“

Matka pracuje v kuchyni a poslouchá svého 5-letého syna, který si hraje v obýváku s elektrickým vláčkem.
Najednou vláček zastaví a její syn říká: „Vy kokoti, který chcete vystoupit, vypadněte odsud, protože tohle je poslední zastávka. A vy kokoti, který chcete nastoupit, okamžitě hněte prdelí, protože hned odjíždíme.“
Zděšená matka vejde do pokoje a říká:“ V tomto domě takovýhle jazyk nepoužíváme. Takže ihned běž za trest do svého pokoje a zstaň tam dvě hodiny. Pak se můžeš vrátit a hrát si dál se svým vláčkem. Chci ale, abys mluvil jen slušně.“
Po dvou hodinách syn vyjde ze svého pokoje a hraje si opět s vláčkem. Za chvilku vlak zastaví a matka slyší: „Všem pasažérům, kteří vystupují, připomínám, aby si nezapomněli vzít zavazadla. Chceme Vám poděkovat, že jste s námi cestovali a doufáme, že jste strávili příjemnou cestu.“
Dále slyší: „Těm, kteří právě nastupují, připomínáme, aby si malá zavazadla dali pod sedadlo. Pamatujte, prosím, že kouření není v tomto vlaku dovoleno. Všem Vám přejeme příjemnou cestu. Když se matka souhlasně a spokojeně usmála, slyší, jak syn dodal: „A těm, co jsou nasraný z dvouhodinového zpoždění, připomínám, že za to může ta piča v kuchyni!“