Špičky ve svých oborech dostaly na konferenci záludný dotaz: „Kolik je 2×2?“ Strojař vytáhl logaritmické pravítko, chvíli s ním laboroval a pak říká: „Je to 3.99.“ Fyzik nahlédl do tabulek, vložil problém do svého počítače a po chvíli oznamuje: „Výsledek leží mezi 3.98 a 4.02.“ Matematik se chvíli soustředí a nevnímá vůbec nic okolo, a pak praví: „Odpověď nevím, ale jsem si jist, že existuje.“ Filozof: „Co tím myslíte, 2×2?“ Logik: „Prosím, definujte 2×2 přesněji.“ Účetní zavřel všechna okna a dveře, opatrně se rozhlédl a ptá se: „A kolik chcete, aby to bylo?“
Tag Archives: vtipy o účetních
Pán u lékaře: „Co to máte na nohách za modřiny – určitě jste fotbalista?”
„Ne, účetní, jenom jsem byl včera s ředitelem na finančním úřadě a on mi radil, jak mám odpovídat!”
Říká jeden manažer kolegovi z jiné firmy: „Hledáme nového účetního.” „Hele, a nenajali jste vy nového před pár týdny?” „Jo, to je právě ten, kterého hledáme.”
Ptají se spoluvězňové bývalého účetního: „Proč jsi vlastně tady?“ „Ale, psal jsem mzdy na fingované pracovníky a teď si za ně vybírám dovolenou.“
Účetní si stěžuje doktorovi, že má problémy se spaním.
„A zkusila jste třeba počítat ovečky?“
„No v tom je ta potíž – spletu se, a pak se tři hodiny snažím přijít na to, kde jsem udělala chybu.“
Jeden chlápek zrovna nastoupil z konkurzu na místo ředitele velké firmy. První den se v práci setkal s bývalým ředitelem, který mu předával kancelář. Když byli chvíli o samotě, jeho předchůdce mu podal tři obálky a řekl: „Když narazíte na problém, o kterém si budete myslet, že je neřešitelný, otevřete jednu obálku a proveďte, co je uvnitř.“ Nová práce se chlápkovi líbila, obchody šly dobře, ale po šesti měsících začal najednou klesat obrat a žádné opatření nepomáhalo. Když chlápkovi došla inspirace, vzpomněl si na tři obálky. Otevřel první z nich a četl: „OBVIŇTE SVÉHO PŘEDCHŮDCE“ Tak tedy svolal tiskovou konferenci a taktně shodil vinu na svého předchůdce ve funkci – takové ty řeči o skrytých nepořádcích v účtech a kontrolách. Noviny a také burza zareagovaly pozitivně a obchody se zase začaly hýbat. Asi o rok později opět došlo k propadu tržeb spojenému s vážnými personálními problémy. Chlápek sáhnul do šuplíku a z druhé obálky vyndal pokyn „REORGANIZUJTE FIRMU“. Provedl tedy velkou reorganizaci a opět se firma rychle dala dohromady. Po roce a půl přišla další vlna problémů. ? šéf se zavřel v kanceláři, vytáhl ze šuplíku třetí obálku a otevřel ji. Vzkaz zněl takto: „Připravte tři obálky.“
Daňového poradce raní ve třiatřiceti letech mrtvice. Jde tedy do nebe, kde ho u nebeské brány přijímá sv. Petr. „Proč tak mladý, proč?“, běduje daňový poradce, „vždyť je mi teprve třiatřicet let“. „To není možné“, oponuje svatý Petr, „tak mladé my přeci neděláme, pokud se nejedná o nějaký úraz nebo něco mimořádného“, a jde se podívat do evidence, kde se stala chyba. Po delší době se vrátí a povídá: „Je to správně. Podle hodin, které jste naúčtoval svým klientům, je vám už 73“.
Dceruška účetního zakopla o kámen a řekla: „Sakra, to bolí.“ Tatínek povídá: „Pokud tohle ošklivé slovo už nikdy neřekneš, dostaneš pětikorunu.“ Za pár dní přiběhne holčička ze školy za tatínkem jak na jehlách a nedočkavě povídá: „Tatí, mám nový slovo, který je nejmíň za dvacku!“
Stěžuje si milionář známým: „Když mě loni můj účetní vypekl, připravil mě téměř o všechny peníze a zmizel do ciziny, řekl, že bude v Čadu. A myslel tím v čudu…”
„Pane řediteli, kolik ve vašem podniku pracuje lidí?” „Troufám si tvrdit, že dobrých 50 %.”
Horolezecovi se utrhlo lano a drží se jen tak tak ve skále, najedou spatří člověka a volá: „Haló, haló, pomozte mi prosím, hoďte mi lano, rychle nebo spadnu!“, komejdoucí vezme lano začne vázat speciální smyčky. Trvá mu to delší dobu a tak horolezec křičí: „rychlé, dělejte, hoďte s sebou co tam děláte takovou dobu?“ Kolemdující říká: „převazuju tady smyčku aby to bylo všechno jak má být správně.“ Horolezec: „Dělejte, hažte mi to už nebo spandu! Nejste vy náhodou účetní? Těm to pořád musí něco vycházet na 100%“ Kolemdující:“Ano jsem a vy musíte být manažer“ Horolezec:“Jak jste to poznal?“ „Vy jste v prdeli a můžu za to já“.
Mafie si najme účetního, který je němý a hluchý, aby nemohl nic prozradit, kdyby
byly trable s policií. Obchody zdárně kvetou, až jednou se z konta ztratí
padesát tisíc dolarů. Mafiáni seženou chlápka, který umí znakovou řeč, a jdou za
účetním. Mafiáni se ptají, kde jsou ty peníze. Chlápek tlumočí účetnímu. Ten mu
znakovou řečí říká:
„Já nevím, moje knihy jsou v pořádku.“
Chlápek říká mafiánovi:
„Říká, že o ničem neví, že má knihy v pořádku.“
„Řekni mu, že když se nepřizná, zastřelíme ho.“
Chlápek vyřizuje a účetní znovu, že o ničem neví.
„Říká, že fakt o ničem neví.“
Mafián vytáhne pistoli a říká:
„Řekni mu, že má poslední šanci se přiznat a zachránit si život.“
Chlápek vyřizuje. četní na něj znakovou řečí:
„Ať mě nezabíjí! Peníze jsou na zahradě mezi dvěma jabloněmi u plotu.“
Chlápek vyřizuje:
„Říká, že nic neví.“
„Předevčírem jste přišel o tři hodiny pozdě, protože vám upadlo kolo. Včera jste to o dvě hodiny nestihnul kvůli rozbité převodovce. Dneska jste tu místo v sedm ve dvanáct, kvůli vybité baterii,” soptí zaměstnavatel. „Můžete k tomu něco dodat?”
„Ano, koupit auto z bazaru se prostě vyplatí,” poznamenal spokojeně účetní.
Kdo je účetní? Osoba, která vyřeší váš problém, o kterém nevíte, způsobem, který nechápete.