Děda se vrátí z Prahy a v přátelském teple zaslíbené hospůdky povídá: „Přátelé, až někdy pojedete do té naší stověžaté Prahy, nenechte se zmást, když vás v metru pustí dva mladíci sednout mezi sebe. Na sedadle bude připínáček!”
Vypráví pražský student kamarádovi o svém zažitém zvyku: „Vždycky, když jedu metrem domů na Černý most, opřu se o protější dveře a pospávám. Má to tu výhodu, že se nemusím bát, že bych zaspal. V Rajské zahradě mě to vždycky probudí...”
„Chodové jsou moje parketa,” pochlubil se rodilý Pražák. „Vždyť pocházím z Chodova!”