KATEGORIE: Vtipy o bohu (bozích)

Ze sovětské Bible:
„Na začátku se soudruh Bůh procházel po ulicích Moskvy…“

Učitel: „Kde si byl když Bůh rozdával rozum?“
Student: „Asi na Facebooku.“

Pan Mayer umřel a šel rovnou k bráně nebeské. „Zpátky“, řekli mu tam, „máme tady o vás, že jste hrál karty a fixloval při tom.“ Pan Mayer tedy začal smlouvat s Bohem, aby ho přesto do nebe pustili. Odpověď ale byla stále stejná: „Hazardní hráče do nebe nebereme.“ „Ať tedy rozhodne jedna partička“, navrhl pan Mayer, „když vyhraju půjdu do nebe a když ne, tak do pekla.“ Bůh souhlasil, Archanděl Gabriel přinesl karty a Bůh Otec měl rozdávat. V tom ho ale Mayer přerušil: „A to bych si ještě vyprosil. Žádné zázraky!“

„Otče, dostanu se do nebe, když v závěti vše odkážu Vašemu kostelu?“
„Jistotu Ti nedám, ale doporučuji to vyzkoušet.“

Jde policajt po ulici a najednou vidí, jak z blizkého mrakodrapu skočí chlápek, v pohodě dopadne na nohy a zmizí ve vchodu do baráku. Po pár sekundách skočí druhej atd. Za chvíli to už policajt nevydrží, zastaví jednoho z těch dvou chlápků a ptá se ho: „Prosím vás, jak je to možný, že skáčete z takový výšky a nic se vám nestane ?“
muž odpovi: „Vždyť to vůbec nic není, stačí prostě skočit !“
policajt: „Tomu nevěřím“
muž: „No tak si pojdtě zkusit !“
Vylezou tedy na mrakodrap, druhej chlápek už tam stojí.
Muž povídá : „No tak skočte“
policajt: „No dobře, ale ať nejdříve skočí tamhleten občan“
Stojící chlápek se tedy rozeběhne, skočí, dopadne perfektně do dřepu a mává směrem nahoru.
policajt: „To je divný, skočte taky vy !“
Chlap skoči, opět skvělý dopad a přidává se k mávání.
policajt: „To jsou věci…“, rozeběhne se, skočí, dopadne a rozmlátí se na kaši.
Chlapci přijdou blíže a jeden povídá zamyšleně druhýmu : „Teda na to, že jsme andělé, to jsme teda pěkný kurvy….“

Jedním z největších projevů nedůvěry v Boha je hromosvod na kostele.

Jednou se bavil Bůh se Svatým Petrem:
„Petře, tady je letos taková nuda… Nemáš nějaký nápad?“
„Co takhle nějakou dovolenou? Na Saturnu je teď hezky.“
„Ne, tam nechci. Ta silná gravitace mě docela otravuje.“
„Tak něco lehčího, třeba Merkur?“
„Tam je zas ukrutné horko.“
„Tak něco mezi… třeba Země?“
„Ne, tam ne. Tam se hrozně šíří drby. Před dvěma tisíci let jsem se tam zapomněl s nějakou Židovkou a oni si o tom dodneška povídají.“

Mojžíš bere hůl na dlouhý odpal, odpálí, míček letí, letí, už, už padá do vody, když tu se voda rozestoupí, míček se odrazí ode dna a dopadne na green, dojde ho a doťukne do jamky. Na řadě je Ježíš. Odpálí, míček padá do vody, ale nepotopí se, Ježíš přejde po hladině až k němu, odpálí a míček padá do jamky. Hraje pán v kostkovaném saku. Odpálí, míček letí, padá do vody. Vtom ho zachytí ryba do tlamy. Než se stačí ponořit, uloví rybu dravý pták a letí i s míčkem pryč. Ozve se vystřel – myslivec střílí po ptákovi. Netrefí, ale pták se lekne, pustí rybu, ryba pustí míček a ten spadne do jamky. Ježíš na to: „Tak, tati, přišli jsme si snad zahrát golf…“

Na jaltskou konferenci přišel i Bůh. Usadili ho na nejlepší místo v sále. Postupně přicházeli další účastníci. Přišel Churchill. Bůh se postavil a podal mu ruku. Stejně přivítal i Roosevelta. Když však přišel Stalin, podal mu ruku vsedě. Stalin se urazil:
– Proč jste se nepostavil, Otče, když jste mě zdravil?
– Jožko můj, myslíš, že tě nepoznám? Ja se postavím a ty si hned sedneš na moje místo!

Čtyřicetiletá žena utrpí srdeční záchvat. Na operačním stole spatří Boha a ptá se ho, jestli přežije. Bůh jí odpoví, že bude žít ještě dalších 40 let.
Když se zotaví, rozhodne se využít toho, že je ještě v nemocnici, nechá si liposukcí odstranit přebytečný tuk, vycpat silikonem prsa a rty, narovnat nos, zmenšit zadek, odstranit vrásky a další plastické úpravy, aby omládla. Rozhodla se, že těch dalších 40 let života, prožije jako fešanda.
Když po poslední operaci vychází z nemocnice, srazí ji na přechodu sanitka a je po ní.
Znovu se ocitne tváří v tvář Bohu a spustí: „Ty lumpe! Copak jsi mi neslíbil, že budu žít ještě dalších 40 let?!?“
A Bůh odpoví: „Ty krávo, ale to ti teda přísahám, že jsem tě fakt nepoznal!!!“

Před křížem se modlí Břéťa: „Kriste Ježíši, proč jsou na mě všichni zlí, proč mi pořád říkají – DEBILE – ?“
Ježíš promluví: „Když mě sudnáš z kříže, řeknu ti to.“
Břéťa radostně poskočí a hurá na to – Jeden klín je venku… druhý klín…
Ježíš se zakymácí: „Proboha, nejdřív nohy ty DEBILE!!!“

Ateista rybaří na jednom skotském jezeře, když najednou jeho člun napadne lochneská příšera. Jedna rána ocasem a chlápek i s člunem vylétl deset metrů do vzduchu. Příšera otevřela tlamu, aby ho chytla. On v úděsu zařval: „Ach, Bože, pomoz mi!“ Z nebe se ozve hromový hlas: „Myslel jsem, že ve Mne nevěříš!“ – „Ale notak, Bože, nech toho! Před dvěma minutama jsem nevěřil ani na lochneskou příšeru!“

Jde chlápek a zakopne spadne přímo do louže a řekne: „Bože pročmě tak třestáš“
Bůh: „Nevim, ale už mě ňák sereš“

Chodil Ježíš po světě, ale nikde se nedočkal poznání. V Americe si ho nevšimli vůbec – takových tam bylo plno. V Rusku si ho raději nevšímali, co kdyby to byl intelektuál – národník. A tak bloudil po světě, až došel do Izraele. Stál tam o jeden barák opřený Kohn. Sotva Krista spatřil, otočil se do dveří a volá: „Arone, Mojše, přineste kladivo a hřebíky, už je tady zas!“

Proč Pán Ježíš nevychází ze svatostánku?
Protože mu neustále před dvířky svítí červená.