Stojí auto bez cedulky na místě pro invalidy, jde okolo policajt a zlobí se na řidiče: „Nevidíte toho panáčka?!”
„No a?” namítne chlap. „Sedí na záchodě… a já nutně potřeboval na velkou!”
KATEGORIE: Vtipy o cestování a dopravě
Po nábřeží kráčí cizinec.
„Prosím vás,” osloví domorodce, „jak se dostanu k Vltavě… vě… vě…”
Žbluňk!
Baví se dva cestující ve vlaku a jeden se ptá toho druhého: „K čemu s sebou taháš na dovolenou ten tlustý ruský slovník?”
„Jedeme přeci do Karlových Varů, tak abych se tam alespoň nějak domluvil!”
Pan Novák přišel do cestovky s dotazem, zda pořádají také zájezdy na Mars.
„Samozřejmě, pane, už několik let, vy to nevíte?”
„Bohužel, přestože mám spoustu přátel turistů, nikdo se o takové možnosti ještě nezmínil…”
„Ehm, jak vám to mám vysvětlit, pane, on se totiž z těch zájezdů ještě nikdo nevrátil…”
Proč to na plážích tak smrdí?
Domorodci se naučili močit do mušlí.
Rozčiluje se v hangáru pilot na cestujícího: „Vy pitomče, co jste mi to udělal s vrtulníkem?!”
„Ale já nic neudělal,” brání se zákazník. „Naopak, nechal jsem vám natankovat plnou nádrž benzinu.”
„Důvěrně vám prozradím, že jedu načerno,” sdělil nenápadně
v tramvaji muž jinému – vedle sedícímu.
„Důvěra za důvěru,” povídá oslovený, „já jsem revizor!”
Víte, kde na světě se jezdí nejpomaleji?
Na Slovensku. Tam se jezdí tak pomalu, že se řidiči dokonce říká vodič.
Účinnost talismanů a amuletů můžete velmi zesílit správným používáním bezpečnostních pásů a dodržováním povolené rychlosti.
„Slečno, vy ale máte krásné řasy,” poznamenal na pláži starší pán.
„Co, prosím?” podivila se zaskočená dívka.
„Už nic, na chvíli se vám zachytily vodní řasy na čele, ale už spadly…”
Na Titaniku přiběhne zděšený pasažér ke kapitánovi a silně s ním lomcuje. Při tom se ho ptá: „Jak daleko je nejbližší pevnina?”
Kapitán mu odpovídá: „Dvě míle.”
„Ano? To je přece úžasné! A kterým směrem?”
„Směrem dolů!”
Na plovárně: „Co ta ryska na břiše – slepé střevo?”
„Ne, to mi jen máma udělala fixkou čárku, pokaď smím do vody!”
Průvodce ukazuje rozvaliny: „Tyto stavby byly postaveny před více než třemi tisíci lety.”
„Kecáš,” ozve se jeden turista, „vždyť se píše jen rok 2010!”
Občané, děkuji řidiči autobusu č. 22, že na zastávce také občas otevře dveře.
Chlubí se pan Vosátko na firemním večírku: „O prázdninách jsme s dětmi jeli autem na Slovensko a letadlem do Řecka.”
„Copak, že jste do toho Řecka jeli letadlem?” zrudne smíchy pan Kalina. „Nevysunul se vám podvozek?”