Paní Nováková potká na ulici paní Blažkovou s manželem.
„Dobrý den, paní Blažková. Kampak? Na nákupy?“
„Ale, jdeme manželovi koupit boty. Asi za hodinku budeme doma, tak se zastavte na kafe.“
Asi za hodinu Nováková přijde k Blažkům, zazvoní, Blažková otevře – celá v černém. Pozve Novákovou dál a v kuchyni na stole leží rakev, kolem ní svíčky a v rakvi mrtvý pan Blažek.
„Proboha, paní Blažková, copak se mu stalo, ještě před hodinou vypadal úplně zdravě.“
„Tak si to představte, paní Nováková. Přišli jsme do obchodu, Karel si vybral boty a já mu povídám:
„Karle vyzkoušej si je radši, aby ti nebyly malý.“
Ale on že ne. Tak jsme je koupili, přišli jsme domů a představte si – ty boty mu byly malý. No řekněte, paní Nováková, nezabila byste ho?“
KATEGORIE: Vtipy o drsňárnách
Přijdou hasiči do domu a křičí:
„Paní Hrobaříková, vašeho syna dnes přejel hydraulický válec!“
A z nějaké části domu se ozve:“
„Jsem ve sprše, prosím, mohli by jste mi ho podstrčit pode dveřmi?“
Dva bezdomovci popíjí ředidlo a ten jeden povídá:
„Pij rychle, už se stmívá.“
Vyskočí takhle z letadla dva parašutisti.
Když tu náhle jeden začne jíst jablko.
„Jé? Kdes ho vzal?“ diví se první.
„Vem si taky. Mám jich plnej batoh,“ odpoví druhý.
Zahnal jsem je do kouta…
a tam mě zkopali.
„Ti chlapi jsou hrozní,“ nadává městem projíždějící motoristka, „to už je osmý, do kterého jsem drcla…“
Honza se ptá maminky:
„Maminko, proč má náš otec v zádech čtyři díry?“
„Buď prosím tě ticho a utírej ty vidle!“
Slepec si koupil letenku do Ameriky a povídá:
„Konečně uvidím Ameriku.“
„Mami, proč je tatínek tak bledý?“
„Neptej se a vykopávej dál…“
Lovec se vrátil z Afriky. Jedna známá se ho ptá:
„Co je na takovém lovu nejvzrušujícího?“
„Že je člověk stále jednou nohou na jídelním lístku…“
Víte, jaká byla poslední slova Lady Diany?
.
.
Z prava dobrý.
Nápis na jednom hrobě:
„Kdyby si tolik nepil a nekouřil, mohl si tu s námi sedět, pít a kouřit.“
Pane doktore, čím víc užívám ty prášky, tím mi je hůř.“
„A jaké prášky užíváte, dědo?“
„Nóó, ty nejlepší z reklamy. Persil a Ariel.“
Přijde chlápek do hospody, zamíří si to k pultu. Vytáhne pistoli, namíří na hlavu a praví:
„Ty dát prachy, jinak já zastřelit.“
Hospodskej na něj koukne, chvíli přemýšlí a pak řekne „ne“. Chlápek zmáčkne spoušť a zastřelí se. Hospodskej zavrtí hlavou a křikne do kuchyně:
„Ty, Pepo, už jsi byl pro maso?“
„Ne.“
Tak vem míň hovězího, jeden vůl se nám donesl až sem.“
„Jak se jmenuje to zvíře, co jsem právě zastřelil?“ ptá se kolegy začínající lovec.
„Půjdu se podívat,“ odvětí kolega.
Za chvilku přijde celý bledý a povídá: „Jmenuje se Novák, má to napsané v občance.“