KATEGORIE: Vtipy o pohádkách (pohádky)

Nejlepší vtipy o pohádkách – pohádkové

Babička vypráví vnoučkovi Pepíčkovi pohádku: „Smolíček byl malý pacholíček a byl u jednoho jelena, který měl zlaté parohy…”
„Zlaté parohy,” zaujme chlapečka, „to už mu jako srnka padesát let zahýbala?”

Nejlepší vtipy o pohádkách – pohádkové

Na dveře chlívku zaklepe vlk a povídá: „Kůzlátka, děťátka, otevřete! Já jsem vaše maminka, mlíčka jsem vám donesla!”
A zevnitř se ozve: „Jdi do prdele, vlku. My jsme sirotci!”

Nejlepší vtipy o pohádkách – pohádkové

Úspěšný podnikatel prohání svůj nový džíp a najednou vidí bezdomovce, jak si jen tak sedí, pak natáhne ruku, luskne prsty a objeví se před ním čerstvě natočené pivo. Bezďák ho vyžunkne a zase natáhne ruku, luskne, a opět se objeví natočené pivo.
Podnikatel přijde k němu: „Jů, jak to děláte?”
„No, jednou jsem prohrabával popelnice, našel takovou divnou lampu a jak jsem ji začal čistit, objevil se džin, a tak si dávám pivko.”
Podnikatel si v duchu říká „blbá socka…”, ale nahlas povídá: „A neprodáte mi tu lampu? Tady vám dám klíče od nového džípu, klíče od nové vily, tady je bankovní karta k účtu na milión korun…”
Bezdomovec povídá: „No když chcete…” A plácnou si.
Sotva bezdomovec odjede, podnikatel začne leštit lampu, objeví se džin a podnikatel spustí: „Chci vrtulník, zámek, kontrolní balík akcií firmy…”
„Zadrž!” říká džin. „I mezi námi džiny došlo vlivem té vaší prdlé globalizace ke specializaci, už neděláme všichni všechno. Takže co si dáš? Pardála, Krušovice nebo Holbu?”

Nejlepší vtipy o pohádkách – pohádkové

„Smolíčku, pacholíčku, otevři nám svou sedničku, jen dva prstéčky tam strčíme,” ujišťovaly chlapce líbezné hlásky.
Smolíček se zarazil: „Že vy máte, jeskyňky, lepru?”

Nejlepší vtipy o pohádkách – pohádkové

Rybář chytí zlatou rybku.
„Když mě pustíš, splním ti dvě přání,” škemrá zlatuška.
„Kurňa!” spráskne ruce šťastlivec. „Ať se na místě propadnu, jestli je tohle vůbec možné!”
„A tvé druhé přání?” povídá ryba.
„Žebřík,” ozve se zoufale z ohromné jámy.

Nejlepší vtipy o pohádkách – pohádkové

Sudička Plaváčka dobře schovala, aby ho její muž děd Vševěd, až přijde domů, nenašel. Ale sotva Vševěd vstoupí do světnice, už se znepokojuje: „Čuchám, čuchám člověčinu… Někoho tu, matko, máš!”
Sudička se rozčílí: „To sis, Plaváčku, alespoň jednou za rok nemohl umýt nohy?!”