KATEGORIE: Vtipy o pohádkách (pohádky)

Porybný se vrátí z hospody a zjistí, že mu vyschl rybník.
„Proboha! Kam se poděla všechna voda?!” zděsí se.
Náhle se z bahna vynoří zelená silueta vodníka: „Ti pitomci hasiči si náš rybník spletli s požární nádrží!”

Přijde medvídek Pú do masny a říká: „Dobrý den. Máte slaninu?“
Prodavač odvětí: „Samozřejmě, že máme.“
Medvídek vytáhne samopal, všechny postřílí a řekne: „A to máte za prasátko!“

Veverka sedí na stromě a louská oříšky.
Rozlouskne první – stříbrné šaty.
Rozlouskne druhý – zlaté šaty.
Rozlouskne třetí – diamantové šaty.
Veverka se rozpláče, schoulí se na větvičku a vzlyká: „Já se asi kvůli tý pohádce nikdy nenažeru!“

Přijde Červená Karkulka k babičce, ale vlk nikde.
Po chvíli přijde myslivec a vlk stále nikde.
Po dvou hodinách přispěchá vlk a omlouvá se: „Promiňte, ale v lese jsem potkal Cevina Costnera a musel jsem s ním celou noc tancovat.“

Jak vlastně připravujeme naše děti na život? Čteme jim před spaním příběhy, v nichž nejmladší a odstrkovaný princ dostane nejkrásnější princeznu, hloupý Honza přelstí všechny chytráky a Smolíčka pacholíčka zachrání na poslední chvíli jelen.
Když děti vyrostou, vykročí do života, v němž odstrkovaný nakonec stejně ostrouhá, naivní sedne na lep chytrákovi, a zatímco si na člověku smlsne kdejaká havěť, jeleni se pasou dál…

Před jedním americkým supermarketem vlezlo malé děcko Santa Clausovi na klín a on se ho zeptal, jako všech dětí:
„Tak co bys chtěl k vánocům, maličký?“
Děcko vyvalilo oči, poklesla mu brada a po pěti vteřinách povídá:
„Cože?!? Tys nečetl můj e-mail?!?“

Přijde do baru chlap, pravou ruku kolem krásné blondýnky, levou kolem krásné černovlásky a na hlavě mu sedí havran. Objedná 2 malé rumy a jeden velký. Dívenky si dají prcky, havran velkého frťana. Když se to opakuje potřetí, barman se ptá: „Proč dáváte dámám malé frťánky a havranovi velkého?“
Chlápek smutně nato: „Potkal jsem kouzelného dedečka pomohl jsem mu a za odměnu jsem si mohl něco přát. Tak jsem si přál krásnou blondýnku, krásnou černovlásku a pořádného ptáka, který něco vydrží.“

Žila, byla v jedné zemi krásná, chytrá a emancipovaná princezna. Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka a zabývala se feministickými meditacemi, vyskočila z potoka žába a řekla jí: „Jsem princ zakletý zlým čarodějem. Stačil by jediný tvůj polibek, abych znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního muže. Pak se můžeme vzít a žít šťastně na tvém zámku s mou matkou. Budeš mě moci milovat, připravovat moje jídlo, prát moje košile a rodit moje děti. Budeme velmi šťastní.“
Tentýž večer si princezna při vychutnávání lehce osmahnutých žabích stehýnek ve vinné omáčce pomyslela: „Tos uhod, blbečku…“

Jede inteligentní chlap, víla a úřednice výtahem. Před nimi leží pětistovka. Kdo ji sebere? Úřednice, protože víla a inteligentní chlap neexistují.

Sněhurka přijde do opuštěné chaloupky a tam vidí sedm mističek s kaší. Postupně všechny ochutná a až tu sedmou sní. Přijde do ložnice, všechny postýlky vyzkouší a až v sedmé usne.
Zanedlouho přijdou trpaslíci.
První řekne: „Někdo ochutnával moji kaši.“
„Moji taky,“ řekne další.
„A moji někdo sněd,“ řekne sedmý.
Přijdou do ložnice a první řekne: „Někdo ležel v mé postýlce.“
„V mé taky,“ řeknou ostatní trpaslíci.
Jenom sedmý říká: „Tak kluci, zhasnout a jde se spát.“

Přijde Karkulka k babičce: „Babičko, proč máte tak veliké oči?“
„Neruš, když s*ru!“

Na trpaslíka přijdou choutky a tak řekne Sněhurce: „Pojď si to rozdat.“
Sněhurka by souhlasila, jenom kdyby ho neměl tak malého.
Trpaslík řekne kouzelné slovíčko a najednou ho má desetkrát delšího.
Začnou tedy spolu souložit a Sněhurka kroutí hlavou: „Nějak mi to nejde do hlavy.“
A trpaslík povídá: „No dobře, jak chceš.“ A zopakuje kouzelné slovíčko.

V Půlnočním království je princezna na vdávání, nápadníci se jen hrnou. Princezna si vymínila, že aby si mohla vybrat toho pravého, musí se s ním projít při svitu měsíce zámeckým parkem. Potíž je v tom, že z takové procházky se vždy vrátí sama – po princi ani vidu ani slechu. To se rychle rozkřikne a další nápadníci se už nehlásí. Zoufalý král tedy nechá vyhlásit, že dá princeznu za ženu a půl království prvnímu, kdo se z té procházky vrátí živ a zdráv. Přihlásí se jediný zájemce – Honza. Jde tedy s princeznou do parku a když přijdou k jezírku s krokodýly, princezna si sundá z ruky prsten a hodí ho do jezírka. Nato se otočí k Honzovi a říká: „Vyndej ho!“ Honza ho vyndá, princezna se radostně usměje a říká: „No vidíš, a ti blbci tam skákali.“

Chlapík zabloudí na poušti. Spatří kouzelnou lampu, zvedne ji, otře a z lampy vyletí džin, který se ho ptá na přání.
Chlapík si přeje postavit přes poušt dálnici a Ferrari.
Džin na to říká: „Nemáš lehčí přání? Tohle je moc těžké.“
„Tak změň obličej mojí ženě,“ říká chlapík.
„Ukaž mi její fotku,“ říká džin.
Chlapík vytáhne fotku své ženy, podá ji džinovi, ten si ji prohlédne a říká: „Chceš tu dálnici dvou nebo tří proudovou?“

„Pane vrchní mám hlad jako vlk.“
„Lituji, ale Červené Karkulky nevedeme.“