Ve škole psali žáci slohovou práci, která se měla skládat z jedné dlouhé věty. Celá třída napsala větu alespoň větu přes pět řádků. Petr nevěděl, co má napsat, a tak napsal: Hanka je děvka. Učitelka se hrozně naštvala a poslala ho do ředitelny. Když přišel zpět do třídy zeptala se Petra: "Tak co, doufám že tě pán ředitel pěkně poučil!" "?Ne," řekl klidně chlapec. "A co ti tehdy řekl?" "Ale skoro nic, jen se zeptal, kde ta Hanka bydlí."
Studentka medicíny slečna Filípková předvádí na maketě porod klestěmi. Profesor ji chvíli pozoruje a povídá: "Výborně! Teď ještě třískněte otce po hlavě a vyvraždila jste komplet celou rodinu!"
Studentka medicíny předvádí na maketě porod kleštěmi. Doktor ji chvilku pozoruje a pak povídá: "No výborně, ještě těma kleštěma švihněte otce přes hlavu a vyvraždila jste kompletně celou rodinu."
Přijde chlapeček k tabuli a napíše: "3 + 2 = 6" Učitelka se ptá: "Proč si to napsal?" Chlapeček odpoví: "To víte paní učitelko, dnes je všechno dražší."
Ptá se profesor studentů: "Co z toho všeho, co dala lidstvu chemie, lze považovat za nejkrásnější?" Přihlásí se jeden: "Blondýnky, pane profesore!"
Učitelka si stěžuje rodičům malého Radka: "Váš syn je nejnedisciplinovanějším žákem ve třídě. Nedá se s ním vydržet! A nejhorší na tom je, že ještě ani jednou nechyběl!"
Paní učitelka diktovala prvňáčkům různá písmenka, aby si ověřila, jak už zvládají abecedu. Uprostřed diktátu se přihlásil Petřík a prosí: "Mohla byste zopakovat, co bylo to poslední písmenko?" "Napiš A jako Adam," ochotně opakuje učitelka. Klučina zvedne ruku znova: "A jak ho napsal Adam?"
O přestávce se hádají dva žáci: "Jsi hrozný osel!"volá jeden z nich. "A ty jsi ještě větší!" oponuje mu druhý. "Počkejte chlapci," zasáhne pan učitel, "nezapomeňte, že jsem tady ještě já!"
Do profesorova kabinetu přišla na konci úředních hodin mladá slečna. Usedne naproti němu do židle, poodrhne si vlasy a povídá: "Udělala bych cokoliv, abych tu zkoušku získala." Pak si upraví výstřih, nakloní se víc k profesorovi, hluboce se mu podívá do očí a říká: "Myslím tím, že bych udělala úplně cokoliv." Profesor jí oplatí hluboký pohled a říká: "Cokoliv?" "Cokoliv." odpoví slečna. Kantor jemným hlasem povídá: "Cokoliv?" "Cokoliv!" Kantor zašeptá: "A nemohla byste se to naučit?"
Víte proč Pepíček Nováků ve fyzice leží se zakloněnou hlavou? . . Snaží se vnímat probíranou látku z jiného úhlu pohledu.