(Venku je vedro a Willi se snaží Alfa, který zrovna pozoruje sousedy, vyhnat ven z ložnice.) Willi: „Zkus si jít hrát třeba ven na dvorek.” Alf: „Ven?! Na betonu bys mohl klidně smažit kočku!” (Willi se na něho nechápavě podívá.) Alf: „No. Podle chuti.”
(Alf vidí Williho a Kate nosit těžké krabice.) Alf: „Těžký?” Willi: „Jo, ale ne tak jako ty, co jsi nás viděl nosit předtím!” Alf: „Olíznul bys mi známku?” Willi: „To si ji nemůžeš olíznout sám?!” Alf: „Jazykem od čokolády ne!” Willi: „Kdes vzal čokoládu?” Alf: „To je ti divný. Našel jsem ji až úplně vzadu ve špajzu.” Willi: „Tohle bylo pro Kate k svátku svatého Valentýna!” Kate: „To je od tebe moc milý, Willi.” Alf: „Teď už nemá cenu skučet!” Kate: „Třeba zapomněl na spodní řadu.” (podívá se) „No jasně, že jo!” Alf: „Jo. Tu jsem jenom olízal.”
(Kocour zemřel a Alf chce novou kočku, ale Kate se bojí, že by ji snědl.) Alf: „Copak jsem ti někdy lhal?” Kate: „Ano. A mnohokrát!” Alf: „Myslím dneska!” (Krátká chvilka ticha.) Alf: „No tak. Vzpamatujte se! Copak jsem se někdy pokoušel sníst Lakyho?” Kate: „Ano. A mnohokrát!” Alf: „Myslím dneska!”
(Alfovi není dobře.) Alf: „Natřes polštáře. Jenom trošku. Co teplota, Lynn?” Lynn: „425 stupňů Celsia, normální.” Alf: „Normální na naší planetě, ne tady.”