KATEGORIE: Motta o lidech (člověku)

Lidé obvykle nevěří tomu, co říkáš, ale vždy věří tomu, co děláš.

Nejprve své kvality musíme objevit sami, ale ani pak se jimi nesmíme vychloubat, musíme zkrátka počkat, až tento objev učiní i ti další.

Nezáleží na tom, kým jsi, ale na tom, jaký jsi.

Jen málokdy něco nejde. Chybí nám spíše snaha, než-li možnosti.

Důvěra je jako domeček z karet. Vezmete jednu a zhroutí se. Nikdy už ho nepostavíš úplně stejně.

Jen s těmi, kterým jsme nedokázali odpustit, se setkáme v některém z příštích životů. Proto Ti nikdy všechno neodpustím!

Slabý člověk je ovlivněn společností. Silný člověk může společnost ovlivnit.

Odpustil jsem všem, jen sobě ne.

Jsme jen zvířata a jako lidé se pouze chováme.

Štastní Ti, jejichž pamět je mělká. Zapomnění jest nejlepším lékem na odpuštění samotné.

Nepleť si sebevědomí se samolibostí.

Ve chvíli, kdy si myslíme, že jsme nejlepší, se vždy objeví někdo ještě lepší.

I to nejdrsnější zvíře má v sobě kousek lítosti, já ne, a proto nejsem zvíře!

Lidé se přetvařují celý život. Čím jsou starší, tím víc – bohužel. Takže jen musíš najít cit pro kompromis a vědět, co komu můžeš říci – nikdy ne ale všechno.

Nepochopíš slepého, dokud si nezavážeš oči.