Motta o osudu
Ať máš pořád vítr v zádech, slunce pořád ve tváři a tvůj osud ať tě zanese až ke hvězdám.
Ať máš pořád vítr v zádech, slunce pořád ve tváři a tvůj osud ať tě zanese až ke hvězdám.
Je nějaký rozdíl mezi osudem a náhodou? Žádný, oba tě zaskočí neočekávaně.
Jsme jen pěšci na šachovnici osudu, který nás chladně posune pod pádnou ruku střelce.
Každá vteřina života je tvou volbou proti osudu a osud je životem tvým.
Osud je boj! I když se nedá zlepšit bojuj a nevzdávej to, třeba vyhraješ!
Dokud může člověk chodit, vidět nebe, slyšet hukot moře a slyšet sladkou vůni lesa, neměl by si naříkat na nepřízeň osudu.
Když člověk kráčí vstříc svému osudu, je často nucen změnit směr.
Osud je výsledkem příčin a důsledků našeho jednání, o kterých si rozhodujeme sami.
Nad osudem nezvítězíš, všechno je dáno, ať se Ti to líbí nebo ne. Nad láskou též nezvítězíš, ona Tě převálcuje a pak máš ránu na celý život. V životě se musíš smířit s neštěstím.
Osud je starý, zlomyslný, znuděný chlapík.