Motta o štěstí a smůle
Šťastnému životu se někdy prostě neubráníš.
Šťastnému životu se někdy prostě neubráníš.
Člověk si uvědomí své vlastní štěstí až tehdy, když ho ztratí.
Jsi-li šťastný, nic Ti nebrání. Jsi-li nešťastný, brání Ti všechno.
Někdy bych se chtěl roztančit nad zkomírajícími uhlíky svého ducha a snad vánkem spřaženým za mými zády zase rozdmýchat oheň nenadálého štěstí.
Můžeme mít tisíce přání, tužeb a snů, ale jen štěstí, láska a přátelství dává světlo našim dnům.
Jsme dokonalí ve své nedokonalosti, a proto jsme sami sobě zhoubou i štěstím.
Dej každému dni příležitost být nejkrásnějším ve tvém životě. Dej každému člověku šanci stát se tou nejmilejší vzpomínkou ve tvém životě.Tak totiž pochopíš, co to štěstí vlastně je.
V zemi, kde již není nářků, není ani toho štěstí. Neboť štěstí není ničím jiným, nežli jinou duší neštěstí.
Je ráj radost a peklo neštěstí? Není tomu jinak, třebas že ona radost je základ pekla a neštěstí je základ nebe? Prahnouc po nebi, vlastně prahnouc po neštěstí. Třebas je zvrácenost! Peklo se má chovat jako nebe a nebe zase jako peklo.
V utrpení druhých nalézá člověk cenu svého vlastního člověka.