Vypráví několikrát trestaná stařenka: „Když jsem chtěla za přítelem do vězení, nevěděla jsem, jak se tam dostat, tak jsem se nechala zavřít... A pak jsem se za ním zase nemohla dostat na svobodu, když ho pustili!”
Babička píše vězňovi za katr a v dopise ho nabádá: „Hlavně si tam dávej pozor, abys nechytl tu amnestii!”
Zloděj v lochu dovypráví svůj hrdinský příběh a jeho spoluvězeň se zajímá: „A jak ses mohl plazit, když jsi měl obě ruce zlomené?” „Pomáhal jsem si jazykem.”
Uprchlý vězeň se zlobí na mřížkovaného kolegu: „Hlavně, že ses za těma mřížema hezky opálil!”
Za mřížema kleje vězeň: „Už nikdy nebudu vykrádat čerstvě natřený auto!”
Dvě ženy spolu sdílí 20 let jednu vězeňskou celu. Na svobodu je pouští ve stejný den. Před branami věznice říká jedna druhé: „Stav se dnes večer, abych ti to mohla dopovědět.”
Ředitel věznice si zavolá vězně a povídá: „Jak vysoko vyskočíš?” A vězeň odpoví: „Moc ne, asi tak půl metru.” Ředitel ho odmění dvěma rohlíky. Zavolá si dalšího vězně: „Jak vysoko vyskočíš?” „Asi tak metr.” Ředitel mu dá půlku chleba. Vězni si to pak povídají, že prý kdo vyskočí výš, dostane větší příděl. A za chvíli zavolá ředitel dalšího vězně: „Kolik vyskočíš do výšky?” A vychytralý vězeň odpovídá: „Asi tak čtyři metry.” Ředitel bez váhání pronese: „Zastřelit, přeskočí plot!”
„Můj manžel je jako medvěd,” oznamuje holkám v kavárně žena trestance. „Jak, jako medvěd?” „Taky od rána do večera bručí!”
Upozorňuje večer bachař vězně: „Zítra ráno nikam nechoďte, budeme vás nutně potřebovat.” „Na co?” zajímá se trestanec. „Na elektrické křeslo.”
„V lochu jsem pečenej, vařenej,” prohlásil jeden lotr a skončil na elektrickém křesle.